Všechno špatně, až do hořkého konce…
Začalo to podivným vyhazovem Brabce, pokračovalo propadákem s Tiraspolem a matným podzimem. Z deprese se Slávisté nedostali ani na jaře, následovala až úsměvná výměna trenéra a letošní sezóna má pro Sešívané nemilosrdný závěr: po 19 letech budou bez pohárové Evropy! Sparťané mohou mít škodolibou radost, ale na tuto anomálii v budoucnu doplatí i klub z Letné. Koeficient Česka v pohárech ještě víc klesne.
¦zdroj: Ondřej Holakovský¦
Baník, Jablonec, Plzeň či Teplice totiž vzhledem k minulým sezónám nemohou počítat s tím, že budou v rozhodujících předkolech evropských pohárů nasazení. Mají proto jen malou šanci prokousat se do základních skupin a koeficient českých klubů ještě víc zhorší. Ale Slavia prostě letos nasekala tolik chyb, že si postup do Evropy ani nezasloužila. Je těžko pochopitelné, jak může jeden zápas zlomit sezónu; a to se přitom hrál už v srpnu. Tiraspol je pro hráče Slavie dosud bodem zlomu, který tým nasměroval výhradně k problémům. Ještě ve středu, po vyřazení od Jablonce v semifinále poháru, Jaroslav Černý zmiňoval „moldavský přízrak" jako jednu z důležitých příčin letošní mizérie.
Slavia vypadla z domácího poháru zaslouženě: v prvním zápase prohrála a vůbec nebyla nebezpečná. V odvetě sice vyhrála, ale Jablonec nebezpečný byl. Rozhodnuto mohlo být i dřív, kdyby sudí Hájek nesmyslně nevyloučil Eliáše – lehké stažení Milana Černého opravdu na červenou kartu nebylo. Ale Sešívaní si neporadili ani s více než půlhodinovou přesilovkou a další dva góly už nedali. Zápas skončil 2:1 a to jim po úvodní porážce 0:1 nestačilo. Hra Pražanů byla kostrbatá, nepřesná, bez nápadu a s malým důrazem, dopředu bezradná, ostatně jako celý rok...
Je to probuzení ze snu. Po dvou titulech a Lize mistrů je tu aktuálně 8. místo v ligové tabulce a žádná budoucnost pro příští rok. Klub přijde o peníze, prestiž a dočasně i o vyšší tržby z možného prodeje hráčů. Možná i o část sponzorů. Právě v evropských vystoupeních se totiž dělá business. Jen minimum skautů jezdí sledovat Slavii třeba do Příbrami nebo do Budějovic, zato zápas ve Valencii viděl leckdo. Nic takového v příští sezóně nebude. Slavia má hodně široký kádr a podle všeho ho zúží. Proč taky platit tolik hráčů, když se hraje jednou týdně, že? V létě se dá čekat velká obměna, počínaje trenérem. František Cipro se podruhé zapsal do dějin Slavie: v samostatné české lize s ní poprvé vyhrál titul a teď bude jeho jméno uvedeno u historicky první neúčasti klubu v pohárech, i když to celé rozhodně není jeho vina. Přebral tým v situaci, kdy už nešlo nic moc dělat.
Vedení Slavie svou bohorovností rozmetalo dříve úspěšný kádr, nakonec otrávilo práci i Jarolímovi. V kabině nezůstaly silné osobnosti a to se odrazilo při každém problému na hřišti. Tým je teď sotva průměrný a po ztrátě poslední naděje už to ani nikoho z hráčů nemůže bavit. Slavia si bude ještě čtyři kola dělat ostudu, až pak vše skončí. Co přijde potom, vědí teď jen Rosen s Doležalem. Spekuluje se o návratu Karla Jarolíma k týmu. Ostatně Cipro hned na své první tiskovce ve funkci trenéra trochu neobratně sdělil, že v jeho případě jde jen o záskok do léta, a pak se „třeba Jarolím vrátí", co my víme. Ve Slavii už se letos může stát opravdu cokoliv...
Vedení klubu možná naznačí víc už v příštím týdnu. Pokud by se KJ do Edenu opravdu vrátil, uzavřel by se tím hodně zmatlaný sled událostí posledního roku. Rosen s Doležalem by de facto přiznali kaskádu chyb vyrobených pod návalem emocí a vlastní sebestřednosti, kteréžto vlastnosti do obchodu vrcholového fotbalu dávno nepatří. A jelo by se nanovo. Ostatně v podobné bídě už Jarolím jednou tým přebíral. Pro fanoušky Slavie každopádně po letošku platí: ať už tým povede kdokoliv, třeba Rumburak, hůř už beztak být nemůže. Snad jen kdyby se ještě prohrála všechna sezónní derby. I když ty dvě jarní pohárové výhry byly všelijaké…
Robert Mičovský
- Typ článku: