Body trefil Bony

Pro laika možná nudný zápas, kdo to někdy hrál, nesouhlasil by. Derby přineslo řadu zajímavých momentů, dost emocí a výsledek 1:2. Strkanice ve vápně Sparty byla vyústěním podrážděnosti některých hráčů. Řepka měl svůj tradiční blikanec a gól v poslední minutě převrátil celý zápas naruby. Slavia sehrála nejlepší zápas na podzim, ale nemá ani bod. Nechat prostor Wilfriedovi se holt už nějaký pátek nevyplácí.

¦zdroj: zivace.cz¦

     Poměrně svižný úvod obstarala Slavia. Domácí chtěli hrát, byli víc na míči a Sparta spíš čekala na brejky. Jarolím vůbec poprvé postavil na hrot Pavla Vyhnala. Dvacetiletý klučina připomíná Necida. Je vysoký, trošku neohrabaný, ale umí podržet míč a přikrýt si ho; a nebojí se hrát jeden na jednoho. Uvidíme, jak mu to půjde dál, potenciál rozhodně má. Slavia hrála na jednoho útočníka a Sparta taky, Kadlec byl spíš v záloze. Sešívaní předvedli výborný první poločas, byli rychlejší, agresivnější a hosté nestíhali. Dostali se sice do dvou nadějných brejků, ale jinak hru tvořili domácí, zejména Lukáš Jarolím. Gólů ze standardek Slavia moc nedává, ale někdy se to prostě povést musí… Ze Sparty jsem byl v první půli dost zklamaný. Proti Palermu hrála dobře, v derby se ale vůbec nemohla dostat do tempa.

     Druhá půle byla o něčem jiném. Hrát začala Sparta, Slavia vyklidila pole a bránila jednogólové vedení. Až do 60. minuty hosté soupeře přehrávali. Jenže naprosto bez nápadu. K vidění byla tradiční taktika GSM Chovance: čili nakopnout míč na Wilfrieda a děj se vůle boží… Wilfried to měl sám na hrotu těžký, Koubský ho většinou přeskákal a Trapp do něj navíc kopal. Bony bojoval jak mohl a nakonec zápas rozhodl. Sparta vyrovnala v 65. minutě ze standardky. Předcházel jí úplně nesmyslný faul Kisela - podle mě jednoznačně jeho vina. Vysokoškolsky vzdělaný člověk by si už mohl všimnout toho, že Slavia pod Jarolímem prostě standardky bránit neumí a neměl by tak soupeři zbytečně dávat šance. Ostatně Jarolím ho po gólu hned sundal, asi i kvůli tomu. (Kiselovi zápas moc nevyšel, začal napravo, pak hrál pod Vyhnalem a moc si nevěděl rady. Ten faul to střídání podle mě urychlil.)

     Posledních dvacet minut hrála Slavia na dva útočníky (Černý, Vyhnal – místo něj později Hora) a znovu se začala tlačit dopředu. Spartě v tu chvíli stačila remíza a domácí do šance nepustila. Jedinou výjimku udělal Řepka, který totálně odflinknul situaci u lajny. Předpokládal, že je míč v autu, ale nebyl a Milan Černý si ho vzal a šel z úhlu sám na bránu. Ale špatně přihrál pod sebe, a tak bylo po všem. Podrážděný Řepa měl o chvíli později blikanec, když rukama poslal na zem nabíhajícího Jaroslava Černého. Ale to bylo jen na žlutou.

     Deset minut před koncem zajel Milan Černý skluzem do Blažka. Kdyby si to odpustil, přišli bychom o strkanici, ve které byli aktivní hlavně Řepka s Raguedem. Do vápna lítaly kelímky s pivem a každý čekal, kolik bude rozdáno karet – ani jedna… Slavia se snažila zápas zlomit, Sparta už počítala s remízou. Když Vacek snad poprvé v zápase přesně přihrál, Podaný poslal míč do vápna, Trapp uklouzl, Hubáček s tím nepočítal a Wilfried dal gól. Kruté pro Slavii, šťastné pro Spartu.

     V derby mě zklamala Sparta v první půli, Slavia prvních dvacet minut ve druhé a rozhodčí Zelinka v obou poločasech. Spartě upřel penaltu, neviděl tečované střely, po kterých měly být rohy a celou dobu otáčel fauly na obě strany. Pískat prostě neumí. Při zmíněné strkanici se nehrálo asi pět minut, po druhém gólu Sparty další dvě a on nenastavil skoro nic. Celkově to nebylo špatný, mělo to nasazení, i když tomu chyběla větší odvaha dopředu, ale tak to v derby většinou chodí. Slavia se zase spoléhala na jednogólový náskok a přestala hrát, což se jí zase vymstilo. (viz. zápasy s Libercem, Olomoucí a v Teplicích) Sparta se spoléhá na Wilfrieda víc než je zdrávo a až se nedej bože zraní, absolutně netuším, co chce hrát.

Květoslav Jungr